Středa 6.6.2018. Barvy BK NEZMAR na akci Loudání se už potřetí snažili zviditelnit Jarun, Petr Š. a Vítek S., podruhé Hony a nováček Stenly. Před startem jsme, jak je zvykem, měli jen málo informací. Trasa bude tentokrát dlouhá 690 km s převýšením 13,5 km. Zásadní informace byla, že start není ve Slaném, ale v Jabloňově. Překvapivě už jsme tam určitě všichni byli, jen jsme to nevěděli. Je to na Vysočině hned vedle D1 poblíž Velkého Meziříčí (velkej bilboard na kravíně). Do Náměště nad Oslavou jsme se dopravili vlakem a odtud si dali 20 km na rozjetí na start. Ten byl tradičně ve 22 hod. Prvních pár kilometrů bylo hodně jezdivých po široké prašné polní cestě podél potoka. Zdánlivě bezpečnější než v terénu, ale tím, že se jelo hodně pohromadě a i dost rychle, se mi to zdálo dost nebezpečné. Naštěstí jsme to ustáli. Později jsme se dozvěděli, že pro Egona, který jel všechny ročníky Loudání, to letošní skončilo po pár stech metrech. Při zastavování špatně došlápnul na krajnici, spadnul do příkopu a zlomil si při tom nohu. A to tak blbě, že snad ještě na podzim měl v noze šrouby. První noc máme zase v plánu ujet pár hodin a pak si někde schrupnout. Povedlo se nám se sjet, tak jsme nocí uháněli víceméně společně. Zajímavý byl průjezd Velkým Meziříčím. Nikdo to tu neznal, značka se ztrácela, takže se jelo tak ňák podle citu toho prvního a všichni hurá za ním, nehledě na dopravní předpisy. Bohužel jsme natrefili na hlídku VB. Asi je to dost překvapilo, co se jim kolem půlnoci děje ve městě, takže došlo i na pronásledování se zapnutou houkačkou. Loudal však nemá čas zastavovat, takže jsme se ztratili v uličkách a nakonec ujeli do polí. Za městem Jarun vystřelil dopředu a už jsme ho neviděli, Stenly se naopak zapomněl někde ve výjezdu. Konečně jsme se dostali trochu do terénu a pomalu si začali hledat místo na spaní. Sjeli jsme z trasy, že si lehneme kousek od cesty v lese. Dokonale jsme zblbli pár lidí, kteří si mysleli, že pořád jedeme po trase a jeli za námi. Až když jsme začali vytahovat spacáky nás nechali a hledali si svojí cestu. Leželi jsme už v pytlích, asi 30 metrů od cesty a pokoušeli se usnout. Občas bylo slyšet, když se po cestě prohnali další bikeři. Najednou jeden z nich zastaví a volá: „Kluci, jste to vy?“. Stenly a jeho neomylný šestý smysl nás našel potmě v lese. Jak to dělá je záhada!

Spaní na cca 41 km, za den najeto 41 km

 

Čtvrtek 7.6.2018. Ráno byla docela kosa, tak jsme se snažili rychle zabalit. Až na Stenlyho, který si s balením dal trochu pohodičku. Třásl jsem se zimou, tak jsem vyrazil, že se zahřeju jízdou a ostatní mě dojedou. S Peťou s Honym jsme se sjeli hned, ale se Stenlym jsme se na Loudání tohle ráno viděli naposledy. Dojeli jsme do Třebíče, našli benzínku a dali si snídani. Pořád to dost jelo po asfaltových cyklostezkách, ale krajina už se začala vlnit. Bez větších zastávek jsme dojeli až do Třeště. Potkali jsme se tu s Jarunem a s pár dalšími Loudaly. Dali jsme si sámoškovej oběd a vyrazili vstříc prvním větším kopcům. Čeřínek, Čertův Hrádek, Křemešník. Bylo hrozný vedro, nejelo mi to a při tlačení mě předjížděli holky Loudalky. Léčivý pramen, zázračná studánka, pod Křemešníkem, na kterou jsem spoléhal, byla vyschlá. Naštěstí jsem kus dál našel jinou, slibně nazvanou Ruměnka, ale ani ta zázrak nesvedla. Prostě bída, byl jsem dost prošitej. Letošní trasa se důsledně vyhýbala větším městům, takže jsme nejřív obkroužili Jihlavu a teď Pelhřimov. Stylově jsme si v Kojčicích u Pejřimova dali limču a kus dál si dali drobné blouděníčko, ve vykáceném lese u potoka po pás v trávě. Nakonec jsme se vymotali a jeli dál směr Želiv – podle mapy jediná větší možnost na večeři a hospodu. Cestou jsme se před Želivem dokonce vykoupali, takže jsme tam dojeli voňaví. Nakonec se z toho na letošním Loudání stala tradice. Široko daleko jedinou hospodu v Želivi vycítili i ostatní, takže nám známá hospůdka Na Kocandě fungovala jako Loudalské krmítko. Tolik Loudalů pohromadě bylo jen na startu, i s Jarunem jsme se opět setkali. Je tedy pravda, že ostatní si dali večeři a jeli. Alespoň ti, co stihli otevřenou kuchyni. Ta zavřela docela brzy, ale v rámci nějakého team buildingu tam účastníci grilovali maso. Jarun nezaváhal a pěknej stejk vyměnil za 3 jégry :). My poctivě seděli a doplňovali tekutiny a až potmě jeli kus po trase najít si pěkný voňavý měkký pelíšek pod stromy, což se nám beze zbytku podařilo.

Spaní na cca 198 km, za den najeto 157 km

 

Pátek 8.6.2018. Ráno jsme bohatě posnídali ještě z domácích zásob a pak se motali kolem D1. Trasa byla jezdivá, takže pěkně ubývala, ale hodně po asfaltu, což mi nejde (a nebaví), takže jsem za Honym a Peťou tiše trpěl. Na to, abych se jich držel jsem neměl, tak jsem jel svoje tempo vzadu. Nebo jsem je (když zastavili) mazaně předjel. Jel jsem sice taky sám, myslím, že stejně rychle, ale psychicky to pro mě bylo lepší J.  SMS od pořadatelů nás varovala před průjezdem Leského mlýna, že tam někoho pokousal vlkodav. Sám sem dojel až k bráně a za plotem jich byla pěkná smečka, tak se mi tam moc nechtělo. Značka ve skutečnosti uhýbala kus výš a mlýn obcházela, ale ve sjezdu jsem odbočku přejel. To se asi stalo víc lidem, ale než aby se vraceli, tak to vzali přes zavřenou bránu. No a ne všem se to vyplatilo :). Jaruna jsme dojeli na první dnešní možnosti občerstvení, u malého krámku ve vesničce Keblov. U tohoto Loudacího krmítka se nás zase sešlo víc, taky proto, že trasa tudy vedla dvakrát. Letošní specialitou byly totiž odbočky z trasy, kde se jelo k nějaké zajímavosti (z pohledu traséra) a zpět stejnou cestou. Dobré na tom bylo, že jsme se tak dost potkávali s ostatníma, co byly před nebo za námi, a měli tak trochu přehled jak to jede ostatním. Jedna taková byla právě tady, 7,5 km tam a zase zpátky, bohužel po silnici nahoru dolu. Kolem oběda jsme dorazili do Vlašimi a před výjezdem na Blaník se chtěli posilnit. Tradičně jsme zamířili k benzínce, ale při doplňování benzínu z cisterny do nádrží jim prý nejde ani kasa, tak nás vyhnali a my se museli spokojit s hospodou a držkovou polívkou. Na regulérní oběd jsme neměli odvahu, jelikož nás čekaly, stejně jako včera, 3 výrazné vrcholy za sebou: Blaník – Mezivrata – Javorová skála. Ve vedru jak kráva nás čekaly výjezdy na krev, tlačení, nošení přes kameny, prodírání se houštím. V Miličíně jsme se trochu dali dohromady v motorestu a pak nás čekalo nezapomenutelné stoupání podél sjezdovky Monínec na Javorovou skálu. Trochu mě zvedalo náladu, že vjíždíme do našeho kraje a hlavně, že když dorazíme do Milevska, tak už budeme spát za polovinou trasy. Kus před Milevskem jsme si opět dali koupel, aby nás v hospodě nepomluvili a mohli tam místním zvědavcům vyprávět odkud, kam a proč jedeme. Nechápali ani jedno z toho. Jarun nezklamal a dorazil s drobným zpožděním. Na noc jsme si v parku lehli každý pod svůj vlastní strom. Bohužel moc blízko nějaké hospodě, kde na zahrádce vřískali až do rána. Nebýt tak urvaní, tak snad ani neusneme.

Spaní na cca 356 km, za den najeto 158 km

 

Sobota 9.6.2018. Jarun byl ráno jako vždy fuč a Hony měl píchlé kolo. Všechny ranní problémy a potřeby jsme vyřešili na benzínce. Z psychicko-taktických důvodů jsem fouknul trošku dřív, abych si udělal náskok. Hned došlo na nejvíc neprůchodný terén letošní trasy, alespoň že po ránu na to ještě byla síla. Značku přehradila pastvina, takže došlo na bloudění v bahně, přes padlé stromy, ve vysoké trávě podél obory. To sem si protrápil sám a záhy byl dojet. Dále jsme mířili přes Podolský most k Otavě, kdy byla další smyčka dolů k Otavě a zpátky. Ten pocit, že to, co jedete nebo s vypětím všech sil sklouzáváte dolů za půl hodiny pojedete, nebo budete škrábat s kolem na zádech, nahoru opravdu vyžaduje hodně vnitřního klidu. Ten trochu získáte, když to jedete zpátky a potkáte proti nějaké nešťastníky, co to mají před sebou J. Tady jsme taky opět dojeli Jitku Válovou, která se na Loudání kvalifikovala s neskutečnými 8 trestnými body (my 672). Jedeme rychleji než ona, ale ona jede snad pořád. Sama říká, že je zvyklá nespat. Vždycky nás přes noc předjela a mi jí dohnali v průběhu dne. Přes Otavu vedla trasa přes Plynovou lávku pod Pískem, která právě procházela rekonstrukcí. Měli jsme štěstí, dělníci zrovna měli pauzu, takže jsme se prodrali přes plot a napůl rozebranou lávku přešli. Kámoš Tonda tolik štěstí neměl. Jel úplný závěr Loudání (byl tam 3 dny po nás), takže dělníci už byli asi dost nasraní, že jim tam furt někdo leze. Překonání lávky popsal v SMS z trati „plynova lavka zavrena, uz jsem byl za plotem ale na schody skocil stavbyvedouci a ze me nepusti. V hlave mi jede hlaska z Na samote u lesa “dneska by si ho toniku neprepral, dneska!!? dneska ne”.vzdyt pres Pisek je to na druhej breh jen 9 km“. Do Strakonic to docela jelo, ale párkrát jsme zabloudili. Dojeli jsme osamoceně jedoucího Loudala, prohodili pár slov a předjeli ho. Po pár kilometrech jsme sjeli z trasy, on jel dobře, takže jsme byli zase za ním a po chvíli jsme ho předjížděli znova. Když to bylo po třetí, tak se tvářil, že nás zabije a taky nás varoval, že jestli to uděláme ještě jednou, tak za sebe neručí :).  Strakonice jsme nenavštívili. Trasér nás zase poslal těsně kolem, přes místí kopce a dál proti proudu Otavy až do Horažďovic. Tady jsme měli další defekt, dali si limču a uháněli dál na sever směr Blatná. Tam už jsme tušili konec dne, tak jsme se cestou zase vykoupali. Dorazili jsme tam kolem půl sedmé a měli těžké rozhodování. Trasa dál mířila na sever do Brd. To už jsme v plánu neměli, ale byla možnost se přiblížit až do Hvožďan, těsně před výjezd na Třemšín. Bylo jasné, že nejdéle do půl hodiny začne pršet a bude asi dost bouřit. V Blatné hospody jsou, ve Hvožďanech snad jo, ale nic jistého, a když tak nejspíš jen pivo bez večeře. Nakonec jsme se hecli, ve večerce nakoupili jídlo na bohatou večeři (šiška sekané, chleba, hořčice, křupky, …) a vyrazili. Měli jsme to jen tak tak, před Hvožďany začalo krápat, ale stihli jsme se schovat dokonce do hospody, kde bylo i teplé jídlo. Prostě štígro. Letošní ročník jsme se dost potkávali s velkým bikerem Čendou ze Strakonic, ročník 1953. Dorazil i do Hvožďan, ale hospodou pohrdnul a vyrazil dál. On a pár dalších Loudalů našlo útočiště v boudě pod Třemšínem. Bouřka na hřebeni Brd musel být velký zážitek. My se spokojili s verandou šaten na místním fotbalovém hřišti. Jarun nás tentokrát nedojel, spal kousek před Hvožďany v autobusové zastávce.

Spaní na cca 521 km, za den najeto 165 km

 

Neděle 10.6.2018. Čekají nás Brdy a rádi bychom dnes dorazili do cíle (cca 170 km), proto jsme vstali už ve 4:00. O půl hodiny dřív než normálně. Peťa se slovy „mě to nějak nejede, vyrazím napřed a vy mě dojedete“ sednul na kolo a odjel nakonec na celé dopoledne J. Hned vedle hřiště byla stavba, kde měli stavbaři luxusní toiku, kterou jsme s dovolením použili. Přes Brdy to bylo nádherné, ale náročné. Nejdřív přejet Třemšín, vystoupat na Prahu, přes hřeben Koruny (tam jsme poprvé potkali Peťu, ale zase nám ujel) sjet na druhou stranu Brd ke Strašicům. Tam jsme si dali ke snídani tu sekanou, co měla být k obědu, protože další výjezd s ní v baťohu už jsem zažít nechtěl. Radši ať mě tlačí v břiše než na zádech. Ještě jsme doplnili zásoby pití v Zaječově ve večerce a pak už všichni tři vystoupali zase na hřeben. Jeli jsme kolem bývalé dopadové plochy Jordán a sjeli zase na druhou stranu Brd, odkud jsme opět stoupali a přes hřeben Slonovce dojeli do Jinců. Tam jsme si chvíli dáchli u benzínky a jeli na výrazný vrch Plešivec. Tím jsme měli Brdy za sebou a do cíle 80 km, na kterých jsme v mapě už žádné výrazné kopce neviděli. Nakonec nám stačilo i těch pár nevýrazných. Před Žebrákem jsem se zdržel, jedu jedu, klucka nikde, ani v Žebráku na checkpointu, tak jedu dál a najednou mi volají, že na mě čekají v Žebráku. Někde se mi je podařilo předjet, což je unikátní, když máme všichni jet po stejné trase. Tak jsem si nádherné Údolí ticha užil sám a počkal na ně v Kublově. Aspoň jsem si odpočinul před krátkým ostrým výjezdem na Velíz. Sjeli jsme k Berounce do Zbečna a jak to tak bývá, museli jsme na druhou stranu údolí. Pěšinka do Sýkořice nastoupala 100 výškových metrů na vzdálenosti 300 metrů, což je průměrně 30%, metr převýšený na 3 metrech. To bylo opravdu nezapomenutelné. Ale teď už nám opravdu nic zásadního v cestě nestálo. Dokonce jsme měli i návštěvu. U Lánské obory čekal na Peťu jeho skoro švagr, kterej bydlí poblíž a přijel se na něj podívat. Z posledního checkpointu do Slaného to bylo už po asfaltkách. Loudání jsme dokončili v 19:30. V cíli si dali pivko, prohodili pár slov s pořadateli a pár spoluloudali co dojeli podobně jako my a pádili na vlak. Cestou ve vlaku jsme si na oslavu kromě petek piva dali křupky, které jsem z Blatné dovezl až doo Slaného. Po půlnoci jsme dorazili do Budějic a ráno si šli odpočinou do práce :). Stihli jsme to akorát, další dny přišli intenzivní bouřky a obdivuju všechny, co v tom jeli.

Cíl na 690 km, za den najeto 169 km.

 

Jarun to taky dorazil bez dalšího spánku, dojel v pondělí v noci ve 2:43.

Stenly úspěšně dokončil v úterý v 15:15. Po tom, co jsme se rozdělili si našel jiné kamarády a podle toho, co říkal si to náramně užil. Slíbil, že něco sepíše,  a taky že jo, jeho report mě moc potěšil.

Poslední jezdec, kámoš Tonda, dokončil Loudání ve čtvrtek ve 20 hod. Pobavila mě jeho SMS z cíle: „tak jsem skontroloval trasu, nikdo uz tam neni tak to muzete ukoncit. Diky poradatelum za pekny vylet, vsem ostatnim za podporu. DIKY“

 

Díky všem, těším se, že se někdy spolu zase projedeme.

 

 

PS: Každý Loudal veze Logger, který zaznamenává jeho trasu a ostatní ho mohou online sledovat. Konečně jsem to taky mohl zažít, fandit kámošovi Stenlymu pěkně ze sucha a tepla domova. Moc se mě to líbilo J. Taky mě dost baví číst SMS z trati (číslo na začátku je pořadí checkpointu 01 satrt – 13 cíl). Když jsi sám na trati tak na to není čas, taky šetříš baterii mobilu, tak si je pročítám později a jako bych tam byl J. Stojí za to všechny, udělal jsem stručný výtah. I tím, jak jsou psané, dost vypovídají o tom, co jejich pisatelé prožili:

00 Uz se tesim na start a na skoro letni vecery na trati 🙂 Bude to chtit hodne sudokremu…

… má stejné mazivo jako já

 

00 “Těším se na poslední večeři a sex v tomto týdnu”

… a přitom to bude jedna velká jebačka

 

01 trasa vypadá na mapě zajímavě ale po předchozích zkušenostech si myslím, že v reálu to bude několikanásobně zajímavější.

…. tak určitě

 

01 pod hlavou péřovy zhlavec, ležím v autě a dívám se, jak zbytek vyrazí . Netradiční start.

01 Natřepat polštář a hurá spát.

… i tak to jde pojmout, otec (1973) a syn (2003!!!) co byli nakonec v cíli o 6,5 hodiny dřív než my. Jeli prý úplně nalehko a spali po penzionech, které jim v předpokládaném místě spaní sháněla domácí spojka

 

01 startuju vesele, jooo z vesela… Monca se chechta:0)

…. Později jsme se dozvěděli, že pro autora téhle optimistické SMS Egona, který jel všechny ročníky Loudání, to letošní skončilo po pár stech metrech. Při zastavování špatně došlápnul na krajnici, spadnul do příkopu a zlomil si při tom nohu. A to tak blbě, že snad ještě na podzim měl v noze šrouby.

 

02 2 Trebic, zatim to jede dobre i tem majakum jsme ujeli…

02 Malem me zavreli policajti zato ze jsem jel v jednosmerce sikovni kluci z Velkeho Mezirici

02 zatím sranda. Nejdřív městaky v zádech, pak zlomená patka.Jinak všechno v pohodě. Jedu

… nás taky nedostali J

 

02 noční směna nicmoc prasklej drát kolo dře v rámu. Zkusímjít spát, třeba se to opraví

… dobrá taktika

 

02

… bez textu a následuje vysvětlení

02 tak dlouho premyslim co mam psat ze to telefon nevydrzel a odeslal SMS sam bez textu

 

03 nasel jeste nekdo krome me tu pulmetrovou louzi?

… já několik, někdo mi dokonce cestou říkal, že vjel do louže a namočil si při tom mapník na řídítkách!

 

03 letosni mapove listy jsou vodovzdorne a tedy k hygienickym ukonum zcela nevhodne!

… škoda

 

05 ve Vlasimi vyborna cukrarna jen si neopirejte kolo o barak toho blba co bydli vedle chtel me vypustit ventilky

 

list c 22 neda se projit kolem leskeho mlyna. Pokousal me tam vlkodav. Nastesti nic vazného ale majitele asi dementi

 

05 zelnacka a svickova v Trhovym stepanove dost dobry. Uz se zase potaceni na kole da nazvat jizdou

05 mám dost, ani svíčková v Trhovém Štěpánově mně neprobrala

… tyhle SMS od dvou jezdců dělilo 7 vteřin

 

4 Konečně jsme našli trn kvůli kterému jsem měl 3 defekty

 

04 pivo, řízek, pivo, pivo, tlačenka, pivo, …

… moje SMS ze Želivi

 

4 potupne vzdavam. Doufam ze aspon v tom budu letos prvni. Ulomena patka, rozstrelena prehazka, navic mi neni uplne dobre, je toho uz moc. Diky vsem.

 

07 S listem c 37 bych si nejradeji utrel prdel kdyby nebyl tak tvrdej. Zatim nejhorsi cervena znacka u Rukavce obora s 2m plotem kde jsou poradanélistnace a po kolena mocuvka od krav. To vse v noci. Myslel jsem ze se odtud nedostanu.

… píše pozdější vítěz Mavit, díky němu a všem co tam byli před námi za prošlapání stezky

 

06. Rozleptana duse mlikem z bezduse a pravidelne jebani se s pumpickou. Soudruzi udelali nekde chybu nebo jak jsem starej tak jsem blbej a nevim to.

 

05 Po mnoha výletech mimo trasu.Začínám chápat, jak fungujemapa.

 

5 Loudalovo ranní dilema. Mazat dříve zadek nebo kolena?

 

08 Noc byla dlouha, nikde jsem na nic nenarazil k jidlu ani k piti. Narocny terén, utkvel me v pameti Rybnik Milava a jeho zluta koprivy a svizel vetsi nez ja. plynova lavka u Pisku je zavrena natirani se. A jsou povoleny podlahy. Ve 4 rano to nikdo neresil tak jsem presel.

… první jezdec

 

červená podél obory -plotu u Rukavece mapa 36 je Čepuv trasarsky majsterstick .zde se dělí zrno od Loudalskych plev. Moc díky.Smajlík.

 

05 východ slunce dobrý, ale nebudu lhát. Stejně rád jsem uviděl otevřený obchod.

 

07 Hlásím, že ty dva km kopřiv opravdu lze projít.

 

07 Čépo, tu červenou za Milevskem s kopřivami a močálem sismohl vetknout za klobouk i s tím plemenným býkem.

 

jedu do Slaneho busem… neslo by to. Konec

 

04 ” Tak jsem tu, u klastera v Zelivi, je tu svatba, budou poustet z klece holoubky, vzhledem k situaci, by je meli spis lovit. Mam hlad, chvili pockam, mozna ze mne pozvou ke stolu, ne jak loni, skrti ze Slatinan, co me chteli odehnat. Jde to, zatim vse v poho, telo8, hlava9, bik10.” L. 🙂

 

zlomena patka, ohnuta pila – servisy v okoli ji nemaji. Jedu domu pro dalsi stroj

… kromě lidí trpí i stroje

 

8 tak proběhlo druhé kolo ozařování kopřivama…teď jídlo arychle dál…

 

 

7 nechal sem si do půl bidonu doplnit vodu z lednice. Pak ochutnám a ona to slivovica. No půl litru slivovice za 10kč – slušnácena. Jen se to úplně nehodí zrovna

 

7 Teď už se ví, že v ohradě býk zrovna nebyl. Přesto rada zní, příště v rudém pojede jen debil. Jsem rád, že jsem to tentokrát přežil.

 

10 Jeste ze jsou tu Vietnamci. Nabiram energii se vratit zase nahoru

…vítěz na nesprávné straně brd

 

06 Po Ounuzu jsem vyjetej jak olej z cinskyho bistra.

 

06 euforie z cervené TZ z Moninec do Jistebnice! Kéz by trvala az do cile! Je pravda to co se proslycha na trati mezi zavodniky? Totiz ze cast trasy pred vysilacem Mezivrata sponzoruji Lesy Ceské republiky z dotacniho programu Neprujezdné bludiste 2018? JV

… ano, později jsme to zjistili

 

9 predjela me pani na skladacce!

 

11 Strasne se mi ten logger vybiji nejedu 20 km aby se nevybil. Ted cekam v nonstopu v zebraku az se ten kram nabije.

…chudák vítěz, sil dost a chybí energie (v loggeru)

 

12 Vyvalte sudy, odečte kňoura . Mám hlad i žízeň. Margl mástříbro. Od teď na ničem jiném nechci stolovat!

 

06 dekuji predjezdcum za projeti useku do Jistebnic

 

9 Doufam, zebudeme rychlejsi nez ta bourka od jihu…

 

11 blbě se mi chodí, tak jsem zkusil Plešivec vyjet a vono to šlo, i s bagáží a šestikilem v nohách

 

06 Nejsou sprostější slova, než ta, kterými jsem v posledníhodině častoval značkaře.

 

11 minus dva draty,ty vole ted mi to jede.proc az ted.jdeme troubit

 

09 dnes jsem projizdel kralovstvim Cerné kocky, ctyri mi prebehli pres cestu a mel jsem jen dva defekty. Mam se dat na povery?

 

“Zabi koncert, praskajici ohnicek, vune opeceného parku, na piscite plazi rybniku pred Milevskem. I to se muze stat na Loudani.”

 

12 Jet přes noc v dešti byl jistě zajímavý nápad. Moc to sice neodsejpalo, ale zážitek to byl rozhodně intenzivní.

 

9 Dnes moralka o nekolik levelu vyse. Fotka neznacene cesty je asi tak 15 let stara, to se traserovi povedlo. Na zmateni idealni. Vcera jsem chtel prsty priblizit detail(jako na tabletu) na mapniku, kupodivu to neslo. Tesim se na Brdy(krome Plesivce).

 

9 vydám atlas turistických tras kde jediný kdo je prošel byli KCT znackari. A potom účastníci akce Loudani. Materiálu jsem nasbiral požehnaně, prvních šedesát výtisků zdarma…

 

11 Jsme blizko, uz nas citite ?

 

12 ta Krkostěna ve Zbečně bylo teda slušný překvápko

 

13 BYLO TO MOC PEKNE,TO NEMUZU RICI

 

13 cil! Slava nazdar vyletu! Totiz zavodu samozrejme… Celkem 729km, 12.145m nastoupano. Diky za silny zazitek! Jarda V P.s. Jeste jsem si vzpomnel, majitelka se vyjadrila v tom smyslu, ze ten vlkodav byl ockovany

 

12 mame natočeno 695 km slany uz jsem dost ale Slaný nikde

… trasa bez zajížděk 690 km, zajímalo kolik jsme najeli my

 

49 Kdo najde loudaci dres at ho prosim vezme Dekuji Milda

10 nemam slov a dres

Pratele loudalove, vcera za milevskem ve vybehu krav jsem nasel alumatku a dnes pri vystupu na korunu loudalsky dres, majitele ozvete se, vezu vam to

… Stenly našel!!

11 svet se zase toci dekuji kamaradi za dres

 

V pořádku doma, ale až druhým spojem. První mi ujel, kdyžjsem klimbnul na peroně na lavičce. Díky. Bylo to fajn . Čenda

 

06 zjistuju ze obedvat se musi v poledne, uz po treti slysim ze “obedy mame jen pres obedy” tak snad ten utopenec bude stacit

 

12 V Udoli ticha se ozyva me hlasite volani TY KUUN-OOO…delam legraci, bylo to docela hezky.

 

12 Nevim na co budu z tehle casti vzpominat vic, jestli na skok pres riditka v udoli ticha, zkratku po cervene krajem pole, tlacbu po zluté ze Zbecna, nebo na ten zaverecny lijak co uz do me hodinu busi. No nic, popojedem, jeste 22km…

 

12 mam rozmocene mapy jedu jak se da a jeste jsem pichl kolo

 

“Je fakt, ze uz jedu prirodou dost dlouho, no ale ze by mne mela umyvat timto zpusobem, se mi moc nelibi. Chcije a chcije. Vcera jsem nasel pristresi na stridacce mistniho FC.Pet minut pred lijakem, zase klika jak u Strakonic. Dalsi klika v nakupu a doliti vody v misnim kramu mimo prac dobu-Klikar”

 

09 Vcera dalsi strasliva prutrz mracen. I v noci tezky horor. Ted jen zahradnicky. Zdrzuje to.

 

08 plynova lavka zavrena, uz jsem byl za plotem ale na schody skocil stavbyvedouci a ze me nepusti. V hlave mi jede hlaska z Na samote u lesa “dneska by si ho toniku neprepral, dneska!!? dneska ne”.vzdyt pres Pisek je to na druhej breh jen 9 km.

 

13 tak jsem skontroloval trasu, nikdo uz tam neni tak to muzete ukoncit. Diky poradatelum za pekny vylet, vsem ostatnim za podporu. DIKY