Trasa: 29 km

Výškové metry: 296 m

Účast: Pavel K., Vítek S., Pavel T., Zdeny, Hony, Jirka V.

Vyjížďku nedokončil: Pavel K. a Zdeny vynechali rozmrazovací část etapy v Restauraci U Flíčků. Tam jsme skončili, protože k Nezmarovi jeden z nás nesmí a ostatní s ním drží basu. A Na Zahrádku, kam jsme se těšili, kvůli teploučku u krbu, jsme se s obsluhou neshodli na parkování bicyklů.

Pád: Pavel K., Pavel T., Vítek S. 2x

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel K.

GPS: záznam trasy

Komentář: Podle teploměru bylo výrazně tepleji než před týdnem (-2°C, minule -12°C), ale zřejmě vyšší vlhkost způsobila, že byla pořádná kosa. Jirka to asi čekal, tak si vzal troje ponožky. Zkušenější ale vědí, že to hrozí riziko zpocení a zaškrcení průtoku krve, takže nakonec je zima ještě větší. I on tomu uvěřil a cestou si jeden pár, protože mu byla zima, sundal. Teorii tak ověřil v praxi, opravdu se mu prý nohy zahřály 🙂 . V lese na sněhu se opět jelo nádherně. Horší to bylo v bahnitých úsecích, kde byly v bahně zmrzlé koleje, tam to bylo náročnější. Nebo na přejezdech překvapivě málo zamrzlých podmáčených míst. A samozřejmě v místech, kde byl led. Zamrzlé louže, uklouzané cesty, při oblevě vylitá voda na silnici, co tam zmrzla … to vše bylo opravdovou zkouškou rovnováhy. První se o tom přesvědčil Pavel T., podle svých slov to byla rána na záda a hlavu, kterou naštěstí zachránila helma. Pak se v zasněžené pěšince v traverzu sesunul Pavel K.. V jednu chvíli jsem za sebou slyšel bezmocné zvuky a při ohlédnutí se jsem viděl jezdce v nepřirozené poloze omotaného kolem stromku. Škádlil jsem Pavla T. jestli má zaděláno na hattrick, ale prý ne, že to pád nebyl. To bylo ale z mé stran rouhání. Po chvíli se na namrzlé silnici pode mnou sešmiklo  kolo a už jsem se klouzal. Technicky to pád nebyl 🙂 , jelikož jsem se položil na kolo a žádnou částí těla se nedotknul země … no ale bolelo to dost. A taky jsem zjistil, že když se zastavuje, tak je dobré koukat kam člověk šlape. Za pár kilometrů jsem po bezpečném zastavení při došlápnutí na led ležel znovu. Při motání se pod Klukem, kde jsem lehce lízli trejly, jsme v dáli slyšeli tiché dunění. Bouřka to asi nebyla, tak snad jedině armáda v Boleticích, jsme se domnívali. U Dubného některé z nás zlákala projížďka po zamrzlém rybníku. Asi ne náhodou jen ty, co do té doby neupadli na ledu 🙂 a zvládli to, do statistik se nezapsali. Zážitek to byl i pro přihlížející, krásně to šumí, když pneu prořezává lehkou námrazu na ledu … romantika jako …

 

Bajku zdar V.