Trasa: 46 km, směr Švábák okolo golfového hřiště k Hadovi, lesní pěšinky na Hakláče, Křenovice, Vráže, sjezdařská dráha, okolo Vrážského Mlýna, mezi rybníky, přes kopec do Jankova, okolo Borovky do Holašovic, polní cestou a po červené na Skalku a Švelhán, Bohouškovická myslivna, kořenovka na Haberský vrch, dolů na sáňkařskou dráhu, přes Dehtářský potok na Lipí, na tašky, Švábák a do KMP.

Výškové metry: 730

Účast: Honza Mareš, Venca, Petr Šikl, Aleš, Kory, Pepa Vlášek, Pavel Samec, Roman Farka, Bivoj, Tonda, Víčko, Petr Jiřička, Petr Pokorný

Pád: Víčko, Aleš

Defekt: Honza Mareš, Pavel Samec, Aleš – 2x (nové kolo s vadnou krycí páskou v ráfku, Samík by mohl vyprávět)

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Teplotní rekordy opět padají, 33°C, jasno. Přímo ideální teplota na vyjížďku, ovšem minimalistické bidony některých nevěští nic dobrého. Horko nutí ujížděť hovadům(hmyz, nikoliv účastníci vyjížďky). A hned v úvodu rozpáral peloton přejezd stoky u Hada. Po průjezdu lesíkem a pravotočivém manévru na asfalt se lehce opozdil Samík, který provedl úhybný manévr vlevo. Pokoušel se sice všem volat, ale jasné Ondrovo školení z minulých vyjížděk, že telefony se neberou (ne, vážně jsme nikdo Samíkovo volání o pomoc neslyšeli), způsobilo, že jsme si Samíkovo nepřítomnosti povšimli až na hrázi rybníka Beranov pod sjezdem z Vráže. Aleš to byl, kdo si všiml, že chybí náš kluk z plakátu. Možná je teď pojí silnější pouto, když mají na chlup stejná kola s javorovým listem ve znaku ( a se stejnými sklony k defektům 🙂 ). Nastal čas na použití mobilní techniky a Samík byl znovu na světě. Řešení mého a zanedlouho Alešovo defektu zadního kola poskytlo Samíkovi potřebný čas na sjetí skupiny. Do Holašovic jsme dojížděli se Samíkem, ale bohužel už bez Tondy, který se odpojil ve chvatu domů. Zde někteří doplnili tekutiny v místní hospůdce. Pod tíhou vedra a předchozího pádu se Víčko nechal slyšet, že zůstává na jedno orošené a dál již nepokračoval.  Na Skalku a Švelhán dorazila již prořídlá a mírně reptající skupina jedenácti bikerů. Docházela voda, síly i morál, vůkol vedro a vířící prach. Výjezd po červené a následná kořenovka po hřebeni až na Haberský vrch byla v tomto vedru opravdu výživná. Jestliže v první části Peťa volil alternativy k tradičním trasám nejspíš po inspiraci na rybářském svazu, druhý díl byl tak trochu výtažkem s časopisu Lesnická práce. Při sjezdu lesem za kamenem číslo 27 a 28 pořídil Samík zhruba centimetrovou trhlinu pláště s dvojitou penetrací duše. Plášť jsme bravurně zacelili pomocí fleku a igelitového pytlíku. Následovalo předvedení nafukování kola CO2 bombičkou, které již tak bravurní nebylo. Po vypotřebování dvou bombiček došlo i na pumpičku. Skupinu, která se trhla a vyrazila dopředu směrem domů, jsme sjeli až na panelce u letiště. Zde potkal Aleše druhý defekt zapříčiněný nekvalitní a chybně nainstalovanou krycí páskou v ráfku. Mimochodem, stejná věc potrápila po zakoupení kola i Samíka. Zřejmě někde udělali kluci z Kanady chybu, pokud to tedy nebyli rovnou kluci z Číny nebo Tajvanu. Nakonec jsme zaprášené plíce a vůbec vše, co nás ten den potkalo, spláchli ne jedním kalíškem zlatavého moku v KMP.

Hony

 

One Response to “17. etapa 21.7.2015 – Skalka, Švelhán”