Trasa: 27 km, po Zátkovo nábřeží, nádražní lávka, kolem baseballového hřiště k odkalovací nádrži, Staré Hodějovice, roklí kolem Hodějovického potoka, kolem zahrádkářských chatek, červená do Hůrky, přes Chlumek do Klukova, kolem rybníků na modrou do Trocnova, Ostrolovský Újezd, po zelené NS “Totalita rozděluje” do Borovan a do Sýmalky.

Výškové metry: ??? m

Účast: Hony, Vítek, Tiki, Banán, Stanly, Šiklín, Venca, Kosa, Lojza, Tuča

Pád: Tiki – 2x, Venca (oba pád do Hodějovického potka)

Defekt: Venca (prasklé vodítko přehazovačky při pádu)

Trackmaker: Kosa

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Deset Night Riderů stojících na startu již ví, že dnešní trasa nás zavede do Borovan. Dnes se jedná  jak o nadprůměrný počet účastníků vyjížďky, tak o netradiční destinaci, ze které se budeme vracet vlakem, což je za tuto sezónu teprve podruhé. Podmínky jsou stále ryze zimní, mrazivo a zasněženo. Znovu půjde o prověření technických dovedností všech zúčastněných. Vyrážíme tedy do šera velkoměsta, míjíme nespočet kluzišť vyšornovaných na zamrzlé Malši, dokonce jedno nasvícené reflektory hned naproti soudu. Nádherná podívaná na zápal amatérů prohánět puk po ledě. Míříme dále k nádražní lávce na jejímž prudkém nájezdu jedinci lehce chybují, první tlačenice je na světě. Cesta kolem odkalovací nádrže probíhá hladce, krátké čekání na louce před roklí Hodějovického potoka a máme tu konečně kořenový singlík jak ze žurnálu. Tuča prověřuje led na potoce, snaží se projet trasu po ledu, koryto potoka je ovšem až příliš zarostlé. Postupně dojíždíme do úzké pasáže těsně před prkennou lávkou přes potok. Chce to jet na srdcovku, za chyby se tu platí. A teď přichází ona v titulu zmíněná mordparta. Tiki zdolává první zúžení, přijíždí k druhému, kde zaváhá, vycvakává nohu doprava, ale zde již dávno není pevný břeh, ten z jara vzala velká voda. Následuje pád do bezmála dvoumetrové hloubky až na samé dno rokle. Chvíli konsternovaně koukáme na celou akci, než Kosa vyběhne na záchrannou akci. Tiky žije, ještě ani není z rokle veku, když přijíždí Venda. Je to neuvěřitelné, padá před našimi zraky do rokle o pár metrů dříve, již na prvním zúžení. Kosa znovu vybíhá zachraňovat, nemá to daleko, je stále na dně rokle. Chvilka jak z hororového filmu. I Venda žije, jen jeho bike, přesněji vodítko přehazovačky utrpělo šrámy. Po Kosovo pokusech o opravu se jal Venda zakročit a část vodítka ulomil. Naštěstí ani jeden z pádů nezpůsobil zúčastněným závažné újmy jak na zdraví, tak na technice a po chvilce vzrušení mohli všichni pokračovat dále. U Klukova se oddělila sekce vracející se zpět do ČB po ose. Vstříc Borovanům pokračovala již jen šestice statečných. V závěru si ještě jednou ustlal na uklouzané polní cestě Tiki, je to holt tvrďák, jen rokle mu prostě dnes nestačila. Vítají nás Borovany, hospoda Símalka a ve dveřích vrchní se slovy: “Tak zase po roce?” Parádní posezení u půllitru Bernarda rozličného druhu, klobásky a toustů. Vítka chytá neklid, vlak tu bude co nevidět. To znamená, že máme ještě asi tři čtvrtě hodiny čas, který věnujeme objednávce petky nefiltrované dvanáctky. Zbývá poznat, z jaké strany přijede vlak mířící do Budějovic, kdo by to byl řekl, je to přesně ta druhá. Následuje lehká komplikace při výstupu z vlaku na hlaváku, dveře co se mají otevřít jsou zastavěny našimi koly. Vyřešeno a jde se na tradiční jízdu Eskalátor Gangu. Perón, schody, hala, dveře, schody, podchod, eskalátor. Pěkně rychle, aby podřimující ostraha nestihla zasáhnout. Zápisem prošel Banán, Tiki dnes počtvrté zaváhal a zkoušku nesložil. Esklátor si musí zopakovat příště. Protože jsme ještě neměli dost, vedla naše cesta do Džin Baru, ve kterém jsme se shledali s rozzářeným Větrákem. Plznička na závěr patřila mordpartě, Eskalátor Gangu a všem Night Riderům.

Hony

[Show slideshow]