Trasa: 36 km, Třebín, Dubné, Vráž, Čakovec, Švelhán, Nad Vítem, pod sáňkařskou, Lipí, Kaliště, Mokré, Stromovka, domů

Výškové metry: ?

Účast: Pavel Kosař, Vítek Sirotek, Pavel Tikal, Míra Doležel, Petr Pokorný, Banán

Vyjížďku nedokončil: 

Pád: Vítek Sirotek, Banán

Defekt: nikdo

Trackmaker: Kosa

GPS: asi tak nějak tudy

Komentář:  Některé jarní vyjížďky mívají i horší počasí, na startu Míra zkoušel, zda nepůjde “dlouhá/krátká” (nešla), ale letní rukavice byly úplně cajk. Jak nám stačil sdělit Banán, než umlkl, tímto týdnem se kapři probouzejí a někteří zlí pytláci je dokonce začínají lovit. Ještě se ani nesetmělo a už se nám na kraji lesa mrskal první kapřík, kterého z kola sundala zrádně listím zavátá ďoura. Na opačném kraji lesa, tj. za pár set metrů se přímo před pejskařem složil do bahenní koupele Bahnán 🙂 A asi tak od té doby už nemluvil, s vyjímkou okamžiků, kdy jsme projížděli kolem jakéhokoliv rybníka, který na rozdíl od zbytku trasy zcela bezchybně poznával. Trasa byla náročná, boj s kůrovcem je neúprosný a těžká technika je čím dál těžší. Vtipně to glosoval Vítek, když jsme se konečně proklestili trailem v mlází k nějaké cestě, slovy “konečně cesta”, přičemž vtip spočívá v tom, že cesta byla v horším stavu než zbytek lesa, takže jsme se jí vyhybali jak to šlo. To vše nějak zmohlo hlavního protagonistu vyjížďky a prosil nás ať ho tam buď necháme nebo mu dáme nějakou energetickou tyčku (prý klidně i plesnivou). Našel jsem, značky Chimpanzee, takže jsme byli svědky světové premiéry, banán žral šimpanze – obvykle je to naopak 😉 V zaplněné hospodě jsme vytrhli trn z paty slečně, jejíž partner je asi velký milec Samsonu a ona naším příchodem získala jedinečnou příležitost uvolnit nám stůl se slovy, že ONI stejně už chtěli odcházet. Nad kvalitním mokem jsme pak testovali automatický přepis diktovaného slova do mobilu, což se zvrhlo v pokusy zlomit slušné vychování Siri, která vždy slovo h..o nebo m..dat poctivě napsala,ale pak zase z displeje slovo zmizelo 🙂 Korektnost forever. Dlužno podotknout, že jsme zvolili těžký kalibr a místo vlastního diktovaní pustili Matonohovo Otevřený dopis. Ten je tak sprostý, že na něj odkaz dělat nebudu, naopak – katarze je zde 😉

Takže míru zdar, se soudružským pozdravem Dycky Night ride!

[Show slideshow]

One Response to “18. Night ride 26.2.2019 – kapři už se mrskají”