Se sobotním ránem 3.10.2015 přichází dlouho očekávaný druhý ročník charitativní amatérské cyklistické akce, o které se traduje, že svým výškovým profilem patří mezi nejnáročnější nejen ve střední Evropě. Pro hrstku Nezmarů je to však především příležitost vyjet na možná jednu z posledních hromadných silničních vyjížděk a navíc udělat něco pro dobrou věc.

Předstartovní registraci probíhala diskuse nad správnou volbou délky tratě. Zvolena byla varianta Fondo Český Krumlov s celkovou délkou 123 km a převýšením 2989 m. V duchu si všichni myslíme na trať královskou.

Trasa: Start – Český Krumlov (Parkoviště Pod poštou), ČK nádraží, rozcestí U Plánského, Chvalšiny, Brloh, Smedeč, Ktiš, Křišťanov, Arnoštov, vrchol Dlouhý hřeben Záhvozdí, Horní Planá, Polná, Boletice, Chvalšiny, Rohy, Rojšín, Lhotka, Loučej, Chlum, Holubov, Krásetín, rozcestí U Plánského, vrchol Kleti – Cíl

Účast: Petr Šikl a jeho parta, Martin Ehrenberger, Jan Mareš, Václav Krutina, (nejdelší trasu BGF zvolil Džony, nejkratší trasu Projeft 35 Fondo pak Jiří Tuček).

Pro část  teamu do kterého jsem se zařadil, začala akce již v ranních hodinách na Zavadilce. Naskládat správně rámy kol do držáku za autem, těla na sedačky a hurá směr Krumlov. Zastávka na pumpě u kruháče, setkání s další částí party (Šiklínovi kámoši), kávička a následný dojezd do základního tábora u dalšího z Šiklínovo kamarádů. Ukázalo se, že příprava není podceněna, když Šiklín přibalil do cyklo baťůžku placatku rumu a další půllitrovka okolovala osazenstvo základního tábora.

Hromadný přejezd na start, potkáváme Eriho a Kruťáka. Na startu podala naše mediální hvězda Eri rozhovor televizi Sport 5, který končil zhruba v tomto duchu: “Jak jste se připravoval na dnešní závod?” Myslíte jako kolik bylo piv? To asi nepůjde použít co? “To někam použijeme.” Krátký proslov na startu z úst pořadatelů a už vyjíždíme do prvního stoupání. Peloton mrmlá cosi o rychlém nástupu do kopce, za nádražím přichází první časovka a peloton se ihned trhá, ta tam je dohoda o společné vyjížďce. Na konci první časovky se sjíždí nezmaří kvarteto, ve kterém pokračujeme až do Chvalšin, kde Šiklín čeká na Petra Kokoře a je to pro zbytek trasy naposledy, kdy se vidíme. Jízdou tříkrálovou pokračujeme dál, pravidelně střídáme špic, jeden druhého mírníme v tempu. Taktika sice velí šetřit síly na druhou závěrečnou časovku z Holubova k rozcestí U Plánského, ale my to jedeme na dobrý pocit z celkově dosaženého času, který se neměří a do celkových výsledků se tak nemůže ani započítávat. Nikomu to nevadí, pokračujeme v tempu dál, jakožto Jihočeši se srdcem silničáře trasu i profil dobře známe a trať lemovanou překrásnými výhledy do krajiny si patřičně užíváme. Já možná ještě o trochu víc než jiní i rychlejší sjezdy, moc si je užívám, to by mi šlo. Cestou sjíždíme borce, co se na nás lepí, ale nestřídají, využívají naší energii, aby nám v závěru ukázali záda..

K občerstvovačce v Horní Plané se z nenadání blíží známá postava na Canyonu. Je to Džony, který umí vždy mile překvapit, polykajíc kilometry nejdelší tratě. Prohazujeme pár přátelských slov, jdeme znovu do sedla a noříme se do hlubin Boletického prostoru, parádní úsek bez aut. Daří se nám přimět ke střídání špice i nové dva kamarády, i když to není nic moc. Jsou tu znovu Chvalšiny a táhlé stoupání na Rohy. Sjezd do Holubova s výhledem na Kleť byl doslova tryznou. Kouknu doprava, Kleť a cca 500 m do kopce, a to ještě na čas. Kouknu doleva, lehce zvlněný terén klesající do Českobudějovické kotliny, skýtající zázemí domova. Cesta tříkrálová končí na poslední občerstvovačce v Holubově, Eri má dost sil a jde do toho, časovku si chce užít. Kruťák je kruťák a i když není ve své kůži a domestika především Erimu dnes nedělal, do toho jde taky. Moje nohy by táhly, ale právě v tom tahu je zas hned lámou křeče snad ve všech svalech, cílem je vyškrábat se až nahoru na Kleť a dát si kroužek.

U Plánských sice časovka končí, ale jedu beze změny tempa až k vysílači, kde mne v cíli vítá usměvavá dívčina s medailí v ruce a následně Eri s Kruťákem. Jsem docela rád, že jsem v cíli, a asi to vycítil i televizní štáb Sportu 5. Fušuju Erimu do řemesla a po pravdě už ani nevím, co jsem jim vlastně všechno napovídal. Prý to budou vysílat a napíší i článek, kde zmíní i náš klub. Na vrcholu Kleti jsme se setkali s Tučou, pivo v petce neměl a fronta na kroužek byla až k záchodkům. Otevřel jsem si teplého Birella, co byl v předstartovním balíčku, nedopil jsem ho.

Sjeli jsme zpět k cílové pásce a domluvili si sraz s ostatními v pivovarské zahradě. Konečně pořádné pivo, spousta baget, těstovin a palačinek. A jak jinak než Birell na všechny variace, včetně asijské podoby. Kruťáka s Erim vystřídal v hospodě Šiklín s jeho partou a z hospody, kterou jsme zavírali, jsem odjížděl poslední. Ještě před odchodem jsme se společně dohodli, že příští rok pojedeme trať královskou, tedy tu nejdelší.

Výsledky:

Kategorie BGF – 19. místo – Jan Dostálek (Džony)

Kategorie FCK – 09. míslo – Martin Ehrenberger (Eri), 22. místo – Petr Šikl, 25. místo – Václav Krutina (Kruťák), 36. míso – Jan Mareš (Hony)

Kategorie P35F – 05. místo – Jiří Tuček

Celkové pořadí v kategorii 35-44 let: 08. místo – Martin Ehrenberger (Eri), 16. místo – Jan Dostálek (Džony), 27, místo –  Jiří Tuček, 36. místo – Petr Šikl, 63. místo –  Jan Mareš (Hony)

Celkové pořadí v kategorii 45-54 let: 16. místo – Václav Krutina (Kruťák) – holt, jiná kategorie, ale za umělecký dojem při sesedání z kola má 10 bodů.

Eri je borec, a patří mu uznání za vzornou reprezentaci klubu.

Všem ostatním (zmíněným i utajeným) díky za příjemně strávený den.

Na závěr musím zmínit organizaci akce, byla opravdu příkladná – díky.

Hony

Více o BOHEMIAN GRAN FONDO u.

Pořad o BGF na televizi Sport5.

[Show slideshow]

6 Responses to “BOHEMIAN GRAN FONDO 2015”