14 září, 2016 | 
Author: Trasa: 38 km, Švábák, zelená na Třebín, Kaliště, Hradce, Slavče, prďák po zelené na Kluka, sjezd do Vrábče, Tři brody a po červené kolem řeky k Nezmarovi.
Výškové metry: 602 m
Účast: Eri, Venca, Aleš, Pavel Tikal, Vítek, Ondra, Kocour, Petr Pokorný, Majkl, Přema, Petr Šikl, Vláďa, Kory, Bivoj, Pavel Samec, Venca Drbout, Honza Mareš, Banán, Honza Mikolášek, Filip Toul.
Pád: Přemek
Defekt: Samouš – trhač řetězů, Eri – defekt u bezdomáčů
Trackmaker: Hony
Komentář: Počasí na jedničku vytvořilo ideální příležitost otestovat výkonnost týmu a užít si suchou červenou kolem Vltavy. Přihlásil jsem se tedy o trasérství a nasměroval skupinu na Švábák. Nasazení ostrého počátečního tempa při přesunu do Slavče zažehnal Ondra svou žádostí: “Hony, držto na začátku na čtvrt plynu.” Díky tomu se podařilo udržet celou dvacetičlennou skupinu až pod prďák na Kluka. Zde došlo na test fyzické výkonnosti a technických dovedností při výjezdu. Tentokráte odmaturoval Šiklín, Vítek a Kory. Dobrá práce!!! Ambice, které jsem do sebe vkládal se bohužel nepodařilo uskutečnit, jednomu šlápnutí téměř před cílem jsem se nevyhnul. Po cestě jsme ztratili Sochyho trpícího žaludečními potížemi. Pod vrcholem Kluka se oddělilo béčko. Záplava hormonů způsobená fyzickou zátěží cloumala nezadržitelně týmem, což mělo za následek ztrátu Majkla objíždějícího prďák vedlejší pěšinou. Po sjezdu do Vrábče těžbou rozdrásaným úbočím Kluka, ukázal Samouš svou ukrutnou sílu a přetrhl řetěz. Mechanické okénko zahájil hrubou silou Aleš a s téměř chirurgickou přesností dokončil pan doktor Šikl. Lehká časová prodleva tak napomohla Majklově návratu ke skupině “A”. Sjezd přes Tři brody na červenou byl ideálně jetelný, jak už jsem to dlouho nezažil. U Cábů jsme se setkali s béčkem, které zvolilo těžší variantu výjezdu Třemi brody, aby se s námi posléze potkalo U Rybů. Červená kolem Vltavy byla pojata jako sprint jednotlivců. Všechny skupiny se definitivně sjeli těsně před nadjezdem přes E55, kde začala eskapáda Eriho a Vítka. Tito se oddělili, aby si užili průjezd kolem bezdomáčů pod mostem. Zbytek valil po novém asfaltu, část zahla na polní cestu k Vltavě. U Meťáku zachytil Ondra Eriho SOS, který pořídil defekt, na jehož zdárnou opravu chyběla jedna zásadní pomůcka – pumpička. Eri si ji ve chvatu nevzal a Vítek, jemuž byla odcizena s kolem, ji ještě nezakoupil. V tu dobu již byli Ondra se Šiklínem na záchranné pumpičkové akci. Závěr vyjížďky se tak lehce zkomplikoval, ale všechny chmury se pak rozplynuly nad půllitrem zlatavého Samsona.
Hony
NZO:
Krajina zalitá sluncem a stíny, nahoru dolů od bahna a hlíny. Klikatá stezka mezi stromy, pěšina úzká mezi domy. Strom života přeťat má kořen, stojí tu stále přírodou stvořen. Cesta se ztrácí v kolejích strojů, cestička jež vede nás domů. Přátelství pevné a stálé, bok po boku vedoucí dále. Trnitá stezka kolem skal, odbočka již jsem nečekal. Města a vesnice v měsíčním hávu, zlatavý pohár jež vyčistí hlavu. Ulice, dlážděné chodníky, začneme znovu od píky.
Report žije. H
Ano po dlouhé době někdo pochopil, jak se má na začátku jet!!! Chválím Hony. Ale abych jen nechválil – trasér si nemůže dovolit jet kopec mezi posledníma jen proto, aby si s ním pohrál. Skupina mu nahoře zdivočí a pak to dopadne jak to dopadlo. Tedy: trasér musí být stále na čele a štěkat na ovečky (důvod proč opakované trasérství není jen med a slast).
O.
Taky jen chválím 😉 Mě to navíc pomohlo vás docvaknout, neb jsem na Startu nebyl včas-poučení pro mě i ostatní..a také zpráva, že příště se ještě jede naposledy od 17h, a další týden start posuneme. Dáme vědět všemi kanály (ale bacha, z kanálů se valí sračky, chcíplí psi a chcíplý mačky-Kocoure, to není nic proti Tobě!! 🙂 )
No a k trasérství – vyjížďku má samozřejmě jen ten kdo jel za Honym polňačkou, že ? 😉 Každý z nás je chytřejší druhého, to je jasný, udržet se neradit je moc těžký, ale měli bysme se fakt dohodnout, že špačkovat se smí, ale kecat do toho trasérovi nesmíš. Nebo si vezmi trasérství sám. Maximálně jsem pro model trasér+asistent neboli bača-ovčák, jeden drží prapor na čele, druhý hlídá chvost.
Moc pěkná trasa, moc jsem si to užil. Jen mám při čtení komentářů a příspěvků pocit, že jsem byl na jiné vyjížďce 🙂 Na Startu se čelo rozjelo a zastavilo se až na Kluku. Za celou dobu se nepočkalo na jediné křižovatce. Ano, plynule se jelo, ale peleton byl tak roztáhlý, že když jsem se zastavil na výjezdu ze zelené na asfalt u Hradců, bláhově se domnívajíce že se sjedeme, tak první trojice odjela a nikdo další nepřijel. Stál jsem tam sám jak Siroteček. Takže ještě že všichni věděli, nebo alespoň tušili kam se jede a nikdo pod Kluka neměl technický problém. Trasa byla jednoduchá, ale takhle vyjet do trasově náročnějšího terénu, tak dojedeme každý sám.
Myslím, že se to celé povedlo i díky štěstěně. Ale, pod kopcem jsem nestál abych si s ním posléze pohrál, ale abych počkal na posledního. Stejně tak tomu bylo i během cesty pod Kluka. Čekalo se u Vlčí jámy, na asfaltu před Třebínem, Hradce u kapličky. Na těchto místech jsem ze špice počítal do dvaceti a jelo se dál, na kontakt se to nesjíždělo. Pod zmiňovaným Klukem jsem na téměř všechny počkal osobně a poslal je nahoru, kde byl plánovaný sraz. Vítek má naprostou pravdu v tom, že se vše povedlo díky jednoduchému terénu a absence defektu. To by pak byla úplně jiná story.